Dovolenková trilogie – díl první: Jasný plán!

Je tomu šest let, kdy jsme byli na poslední dovolené tak, jak si ji představuju. Byla to svatební cesta! Potom se narodila první dcera. Už nikdy to nebude jako dřív – taková bezstarostná idyla. Dovolené byly spíše pracovního rázu a volili jsme kratší výlety po okolí. Pak druhá dcera. Situace zůstává stejná. Nemá smysl jezdit do dalekých končin, aby to tam prospala. Minulý rok jsme se odhodlali naplánovat na letošní léto pořádnou rodinnou dovolenou se vším všudy. Cítíme potřebu změnit prostředí a na pár dnů opustit naše domácí hnízdo, takže mít dovolenou je pro nás jasný plán. Otevírám mapu, pokládám poslepu prst do neznáma… sem pojedeme! Skvělé! V Itálii jsem ještě nebyl. A v místě zvaném Lago di Garda to může být pěkné.

Uběhlo pár měsíců, večery jsme stále věnovali dětem. Nebyl čas ani síla objednat ubytování a naplánovat dovolenou. Po pár výletech a výjezdech autem rušíme naše plány. Nemá to smysl. Jedné se dělá při jízdě špatně a druhá se po pěti minutách jízdy dokáže po zbytek cesty souvisle ptát: „Už tam budeme?“. To bych nevydržel. Co když si objednáme nějaký penzion někde na horách a budeme chodit na výlety? To bude asi vhodnější.

V květnu máme pár minut na rodinnou poradu: „Miláčku, tak kam ten příští měsíc pojedeme?“ „Příští měsíc? Já myslela, že Sofinka bude chodit do školky a pojedeme až v červenci!“ Ok, ruším si ve svém plánu dovolenou. Necháme to na první týden v červenci. Poslední červnový den uléhá Sofie s angínou… Čas volna tedy prožiju v pracovním duchu, žádné překvapení.

Uběhl měsíc. Je první týden v srpnu, příští sobotu pojedeme na dovolenou. Musíme objednat ubytování. Stále není rozhodnuto, kam pojedeme. Dva dny před odjezdem: „Co když se stavíme do Jihlavy podívat se do podzemí a do ZOO? To by mohlo děti bavit.“ „Dobrá, cestou se stavíme u známých na chatě a přespíme tam ve stanu, ať mají holky zážitek.“

Nastává den odjezdu, ještě si jdu rychle přečíst mail: „Nejezděte, je nám zle, máme asi nějakou virózu.“ Situace vyřešena, chata se nekoná, pojedeme až v pondělí. Budeme mít aspoň čas najít ten nocleh.

V pondělí ráno se balíme, začínám hledat ubytování. Po několika telefonátech se zdá, že hledat ubytování až v den rodinné dovolené, není zcela prozíravé. V 10:07 dokonáno, akční nabídka penzionu mezi Telčí a Jihlavou zajistila nocleh na tři noci. S prázdným žaludkem vyrážíme těsně před obědem do vesnice s příhodným jménem Hladov…

to be continued…

Příště se můžete těšit na zápisky z dovolené!