Není měsíc, jako Měsíc, nebo dokonce Moon!

Jak bych řekl po našem „tož já to moc nežeru“, ale naše holky to youtube přímo hltají. Jak se do naší rodiny dostala Nutella, kterou jsem dětem kupovat nikdy nechtěl, to nevím. Zato vím moc dobře, jak se u nás ocitl Minecraft, Moon a youtube kanál.

Během svého vývoje holky sledovaly na youtube pohádky, ale později, i díky spolužákům, objevily Moona, Calina a ještě nějaké parkuristy, kteří už jsou pasé. Také Lollipopz s námi bylo naštěstí jen krátce. My s manželkou se (i když občas trochu nedobrovolně) vezeme na vlně těchto nových trendů našich dcer. Zvládáme maximálně udržet krok se svými dcerami, přizpůsobit se a případně je překvapit něčím, co by od nás nečekaly.

Už od nás slyšely spoustu výchovných rad jako: „vypni to, ztlum si to, to se mi nelíbí, to není pro děti“, na které nám „nahlas“ a důrazně odpovídají: „já to nemám nahlas…, no to je pro děti, když se na to dívám…, to je megaboží“. A po jedné takové rodinné komunikaci jsme vytáhli lístky na „Bezva Fest“.

„Bezva Fest je nejzábavnější rodinný festival v ČR. Zábava pro celou rodinu na jednom místě.“

To je návod, jak se stát za sekundu, asi tak na sekundu skvělým rodičem. Původně to našly holky a zmínily se, že by tam chtěly, protože tam bude Moon. To je youtuber, který dělá nějaké animace, díky kterým ho začala Sofie sledovat. A taky natáčí Minecraft videa.  Já to měl v hlavě srovnané hned. Mám v hlavě vyhrazená dvě místečka pro děti. Když se ozve věta typu „koupíte mi to?“, první okamžitě posílá signál a ozve se „NE“. Druhé místo vysílá signál s ještě větším a hlasitějším a opakovaným „NE“, protože i dítě se nám někdy zasekne a opakuje to pořád dokola.  

Tentokrát jsem se zamyslel nad svým dětstvím a říkal si, že jim zase nemůžeme všechno zakazovat. Každá generace má něco jiného. My jsme taky byli jednou na Matějské pouti a jezdili jsme do Brna na Líšeňské slavnosti do Mariánského údolí. Souhlasili jsme a domluvili se s manželkou, že lístky koupíme. Bral jsem to ale především jako zábavu pro děti…

… stojíme ve Slavkově v zámecké zahradě a máme zaplacené lístky zahrnující všechny atrakce… tak proč jen pro děti? Pojďte půjdeme na autíčka a na ruské kolo, tady je ještě řetízkáč… Vyzkoušeli jsme, co bylo možné, samozřejmě hlavně kvůli dětem, že? Pak přišel na řadu Moon a po jeho vystoupení více než hodinová fronta na jeho podpis. Fronta na přímém slunci, bez možnosti se schovat před sluníčkem. Tady jsem mohl zafrajeřit podruhé, vytáhl jsem deštník, kterým jsem se vyzbrojil proti dešti, než změnili předpověď počasí.

Chvíli jsem přemýšlel, zda deštník otevřít a být tam jediný „exot“, ale pud sebezáchovy zvítězil. Pak už jsem se jen díval, v jakou exotiku se přede mnou na přímém slunci mění dosud neopálený a velmi světlovlasý pán. A nebyl jediný.

Konečně, mezi posledními se Moon podepisuje holkám na speciální podpisové kartičky, je ochotný a má plno elánu. „Úsměv!“ Fotím si holky, každou zvlášť i dohromady. Pak jsem si jen říkal, proč já se teda taky nevyfotil, když jsem tam tak dlouho stál? Asi bez toho zvládnu žít, a pak abych nezapomněl, vždyť to bylo především pro děti.

Mějte se rádi i vaše děti, přestože vám v jejich pubertálních dnech odpovídají podle jejich soudu „úplně normálně“ a vy máte pocit, jako by měly v ruce megafon.