Změna chování vyhrazena!

Změna chování vyhrazena. To je taková větička, kterou by si rádi někteří lidé připsali k oddacímu listu. Jiní by tam možná měli nejraději větu „doživotní garance vrácení bez udání důvodu“. My s manželkou takové kličky nehledáme ani nepotřebujeme. Zatím. Zato naše děti měly zřejmě tu první variantu na rodném listě. Potom, co jsme s nimi zažili a díky čemuž také z velké části vznikl tento web, tedy v období jejich nespavosti, jsme za tuto změnu rádi. Není sice vše ideální, ale to je život. A je mnohem snazší zvládat některé životní situace, když jste vyspaní, než když u nich usínáte.

Očekávaná chvilka, kdy mladší dcera půjde do školky a starší do školy, stále ještě nepřinesla do mých dnů tolik potřebný pravidelný režim, jaký bych si přál a potřeboval. Přesto už teď cítím jistou změnu k lepšímu. Konečně se můžu věnovat profesním věcem, které jsem odkládal několik let. Pravda, nečekané události, běžné rodičovské povinnosti a nachlazené děti doma nám zatím moc volného času nedopřály. O to větší úsměv mám, když se nás kamarádi ptají, jak se máme, když jsme spolu doma, a dodají k tomu: „Pohoda, co?“.

Ano, je to pohoda! Ráno při buzení se pomazlím s holčičkama. Maminka nachystá snídani a svačinu. Někdy to nachystám já, a než se maminka zkrášlí, tak zatím přečtu pohádku na probuzení. Pak následuje oblékání dětí, o kterém psát nebudu, abych tu naši rodinnou idylku nekazil. Jakmile utřeme dětem slzy, zklidní se náš tep a přestaneme tak zhluboka dýchat, vydáme se na cestu do školy. Většinou jsme šli všichni, aby to šlo rychleji, když už jdeme jako vždy na poslední chvíli. Rozloučíme se se Sofií před školou a následuje cesta do školky. Teda nejdřív ještě následovaly Jasmínčiny zoufalé otázky typu: „Kam jdeme?“ nebo „Ploč tam musím chodit, když nechci?“. Potom vyzkouší i hlasité komentování a nakonec šílený řev. Teprve po slibu, že ji vyzvedneme „po o“, s tím řevem přestala.

Cestou ze školky se nakoupí něco k jídlu. A po návratu domů je pomalu čas chystat oběd. Po obědě moc času nezbývá, protože je čas vyzvednout Jasmínku ze školky. Sotva se vrátíte ze školky, tak šupem do školy pro Sofii. Naštěstí chodí většinou obě ve stejný čas, ale proč to hned prozrazovat. Výdělek mi to sice nezajistí, ale je příjemné trávit s dětmi čas, dokud jsou tak malé a stojí o to. Je na nich poznat, že jsou klidnější a mají radost z toho, že jsme spolu.

Některé věci se sice opozdily oproti mému přání. Rád bych upravil web a dokončil rozdělané nápady, kterých je požehnaně. Cítím, že už je čas pohnout se v životě o kousek dál. Místo mého eBooku „Jak jsem uspával své děti“ už mělo být dávno něco jiného. Věřím, že už brzy se o to s vámi podělím. Sice s menším zpožděním, ale o to víc budu třeba spokojenější s výsledkem mého snažení.

Tímto bych jen rád udělal tlustou čáru za obdobím beze spánku. Našim dětem to jistě na obtíž nebude, aby výjimkou potvrdily pravidlo. Jedna výjimka nám už neublíží. Teď se můžeme s radostí vrhnout do nových období a do dalšího života, ve kterém se ukrývá obrovský potenciál. Stejně obrovský, jaký lze nalézt i ve slovech „změna chování vyhrazena“.

tlustá bílá čára 🙂