Chybí nám už jen 912 trpaslíků a něco k jídlu!

Znalí a zkušení ví, že se právě teď nacházíme ve Wroclawi. Trpaslíci se stali poznávacím znamením tohoto města. Ve Wroclawi můžete hledat trpaslíky při procházkách městem, v ulicích, v budovách i na lodi.  Můžete si na to stáhnout do mobilu placenou aplikaci a odškrtávat si, které a kolik jste jich už potkali. Nebo si sehnat někde v infocentru mapu a lepit si tam s dětmi nálepky. Podle dostupných informací je jich tisíc.

Znalí a zkušení ví, že v Polsku mají obchody v neděli zavřeno. My jsme to zjistili až po obědě, kdy jsme chtěli koupit něco k večeři. Jsme rádi za ty sušenky, co nám zbyly, a za pár rohlíků, které jsme vzali, abychom je cestou nadrobili třeba kačenám. Hlady určitě neumřeme, jen večeře nebude v gurmánském stylu. Snídani už si budeme moci zase koupit a pak se vydáme s radostí domů.

Už nějaký čas jsme plánovali krátkou návštěvu Polska, Krakov a pak solné doly ve Wieliczce. Nakonec se nám zalíbil nápad zajet si do Wroclawi, protože to není daleko z Jeseníků, kde jsme trávili letní dovolenou. Když jsme se zamysleli nad tou cestou, řekli jsme si, že to bude úspora času a spousty najetých kilometrů. Zabalili jsme si více věcí, abychom se řádně oblékli do takového velkoměsta. Vždyť je to skoro dvakrát větší než Brno, a to je pro nás už dost velké město.

Z Jeseníků jsme se tedy vydali přímo do Wroclawi, města plného turistů a trpaslíků. O trpaslících jsme se dozvěděli úplnou náhodou. Hledal jsem „co je k vidění ve Wroclawi“ a našel krátké cestovatelské video. Manželce se trpaslíci líbili, a tak cestu „úředně“ schválila. Byla celkem nadšená, město se jí líbí. Wroclaw je v centru opravdu krásná. Ale pak dostala hlad.

Hladová žena není ten nejlepší společník, ale to ani muži. Dříve byly ženy vychovávány k tomu, aby muži po návratu z práce daly hned něco teplého k snědku, aby byl spokojený a dalo se s ním mluvit. Zdá se mi, že tato doba už minula. Teď tu máme navíc hladové děti, obě holky. Jsem trochu v nevýhodě, co se týká pohlaví. Ale to je ten důvod, proč ke mně vzhlíží a čekají ode mě zázraky.

A zázraky já umím pro děti udělat na počkání. Které dítě by nechtělo k večeři rohlík opečený nad elektrickou plotýnkou a namazaný marmeládou nebo Nutellou. To jsou ingredience, které s sebou ještě mám. Udělat zázrak pro manželku je mnohem těžší, kéž by se občas vrátila do dětských let.

Věřme na zázraky a buďme vděční za každé sousto!

Zdeněk Foret
Jsem tu, a tak se snažím.... zde je pár slov o mně>>
Komentáře