Díky ženám překonávám své limity

Ženy mě od samého počátku uvádí do pohybu, ne nadarmo se říká „běhat za holkama“. Jsou mojí hnací silou. A od té doby, co jsem se oženil a soustředím svou energii pouze na tu, pro mě jedinou ženu na světě, dokážu ze sebe vydat víc, než si myslím, že ve mně je. Ano, manželka je takový můj bič, díky němuž dokážu překonávat všechny překážky a posouvat své limity, které se mi zdály být nedosažitelné. A to nemluvím o umývání nádobí, mytí rukou nebo dokonce večerním sprchování, kdy manželka vůbec neakceptuje mé heslo „jeden pot smývá druhý“.

Nejvíce to pociťuji, když manželka s dětmi opouští dům a jedou na pár dnů k babičce. Tyto dny využívám více než na sto procent a snažím se dohnat, co se dá. Někdy nevím co dřív a pak nedělám nic, ale tentokrát jsem se nedal ochromit převelikými plány a pustil se hned do práce. Manželka je pryč, ať žije manželka! Teda spíše její narozeniny! Zní to možná nepochopitelně, ale čekám, až manželka odjede, abych se jí mohl věnovat. Měsíc v předstihu zajistit dárek k jejím narozeninám se zdá být dostatečné, abych opět nesháněl a nevymýšlel něco na poslední chvíli.

Zasednu k počítači a „brouzdám“ internetem, po pár vteřinách mě napadá, co tak splnit jednu z těch velkých věcí na seznamu „nesplněných přání“ a investovat do toho více peněz. Teď v době, kdy jsem bez výdělku a můj rozpočet se po několika měsíčním soužití s rodinou tenčí. To je nápad k nezaplacení, kdo by do toho nešel? A tak s vidinou, že už brzy dokončím svůj podnikatelský sen a zajistím si alespoň minimální příjem, začínám hledat onen nákladný dárek.

Když má člověk jasno, tak hledání netrvá dlouho. Delší bylo prověřování internetového obchodu, čtení recenzí a obchodních podmínek, ze kterých bylo jasné mnohem víc teprve po opakovaném přečtení, ke kterému jsem byl donucen až po provedení objednávky. Teprve poté jsem zjistil, že se jedná jen o slevový portál. No tak dostanu poukaz a ten směním za zboží, proč ne, řekl jsem si. Ale to, že je za zboží nutné zaplatit pouze v Bitcoinech a jiné elektronické měně, to jsem napoprvé už vůbec nepochopil. Bral jsem to jen jako jednu z možností platby.

Tehdy jsem věděl o Bitcoinech jen to, že je to elektronická měna, která není vidět. A najednou jsem měl závazně objednané zboží, které se dalo platit jen tímto neviditelným způsobem. Pro mě nepředstavitelná věc. Proto jsem si nechal poradit jasným návodem, který byl součástí účtu vytvořeného při registraci a objednání zboží. Spolu s tímto účtem jsem „obdržel“ i podobně neviditelnou peněženku, do které si vložíte Bitcoiny a pak z ní platíte nakupované zboží.

Ale jak je tam vložím, když žádné nemám? Je to snadné. Pár bankomatů v republice umí naši krásnou měnu převést na nuly a jedničky a připsat do peněženky na účet. Náhodou je jeden takový v centru Brna. Nasedám rychle do auta a jedu do večerního velkoměsta, abych stihl zaplatit dle pokynů do 24 hodin. Vkládám šest tisíc, něco málo se odečítá za poplatek. Tak to jsem nečekal. Poplatek snížil konečnou sumu, která teď není dostatečná na zaplacení. Jsem nucen vložit další dva tisíce, což je také minimální možný vklad, abych doplnil asi stokorunu. Doma jsem provedl platbu z peněženky. Úkol splněn! Další „tabu“ pokořeno, mé hranice posunuty o kus dál. Zvládl jsem proměnit své peníze na měnu, která není vidět, můžu se těšit na brzké dodání.

Těším se dodnes. Bylo to dokonalejší, než jsem čekal. Penězi, které nejsou vidět, jsem zaplatil za zboží, které nikdy neuvidím. Je to fifty-fifty, co chtít víc. Věděli jste, že při zřízení peněženky na Bitcoiny obdržíte dva kódy? Ten kratší můžete dát komukoliv, aby vám mohl peníze poslat. Ten delší nesmíte nikomu ukazovat a nesmíte ho zapomenout, protože s jeho pomocí si můžete peníze vybírat. Já obdržel pouze jeden kód. Hádejte který. Ale jsem optimista, jedna pozitivní věc tady přece jen je – každou transakci můžete díky jejímu číslu sledovat. Nikdo s tím sice nic nezmůže, ale věřte mi, že je to podívaná za všechny vaše vložené peníze.

Tak to bychom měli. Je třeba zapomenout a nepřemýšlet o tom. Pro tyto chvíle jsem vyvinul relaxační a duši uklidňující „techniku zapomnění“, viz video níže. Hlavním prvkem této metody je zůstat klidný a zachovat si slunce v duši, jak říkával Ján Zákopčaník.

Stále ale myslím na ten dárek pro manželku. Snažím se vymyslet něco, co by alespoň v základu mělo něco společného s prvním dárkem. Takže večer před narozeninami jedu koupit velké zrcadlo, které manželka ještě doma postrádá. Speciální ZRCADLO-typu VKA, což znamená Velmi Krásná Alenka (to je moje manželka). Tím jsem částečně naplnil svůj pocit uspokojení z dárku. Bohužel s ním nezachytí momenty života, jak jsem si prvně představoval a bude muset žít více přítomností. Zato se na svou podobiznu může dívat v různých pózách kdykoliv a bez čekání.

 

Zdeněk Foret
Jsem tu, a tak se snažím.... zde je pár slov o mně>>
Komentáře