Jaký je chlap v autě, takový je v posteli!

Nevíte-li kudy kam, nebo jen hledáte nějaká životní moudra, tak se svezte v MHD. Najdete nový směr a získáte vítr do plachet! Je také možné, že zjistíte, jak jsou vaše starosti nicotné oproti starostem postarší paní, která poučuje svoji vrstevnici, jak si má v tramvaji správně sednout s taškou na vedlejším sedadle, aby si k ní už nemohl nikdo přisednout a měla svůj klid.

Já svůj klid ztratil, když jsem začal hledat ojeté auto. Mé zkušenosti s ojetinami mě přinutily číst všechny recenze, protože opatrnosti není nikdy dost. Měl jsem jasnou představu, co by mělo auto splňovat. Tříměsíční klikání na bazary a inzeráty mě natolik otupilo, že bych byl šťastný s jakýmkoliv autem, jen kdybych s ním už konečně mohl přijet domů. Podle informací a všech komentářů bych totiž nekoupil ani nové auto, natož ojeté.

Jednoho dne se objevil inzerát s autem, které by mohlo být to pravé. Pár dnů jsem váhal a porovnával ho ještě s jinými. Chyběl mi nějaký impuls k akci, který by mě trošku popostrčil. Ale co se má stát, stane se. Při další cestě tramvají, sotva se zavřely dveře, slyším, jak jedna mladá slečna ve věku, ve kterém jsem tahal ještě kačera na provázku, povídá: „Jaký je chlap v autě, takový je v posteli!“. Její kamarád se jí hned zeptal: „Co ty o tom, o obojím, můžeš vědět?“. Ona samozřejmě odpověděla sebejistě, že náhodou hodně.

Já se jen červenal, protože jsem si uvědomil, že co se týká tohoto tématu, tak stále tahám kačera. V autě jsem tedy už pár týdnů nejezdil a děti, které se údajně bojí spát samy, stále odmítají opustit naši postel. Jediné, co o tom vím, je, že ve dvou se to lépe táhne.

Byl jsem natolik zvědavý, že jsem o pár zastávek dál vystoupil, a protože onen bazar byl cestou, šel jsem do akce. Ano, to byl ten impuls, osobní návštěva. Pamatujte si, že osobně je to vždy lepší než po telefonu. Malá prohlídka, krátká projížďka, slovo dalo slovo a už jedu domů. Čekání na značky se vyplatilo. Po pár dnech ježdění a vědeckého zkoumání mohu obě výše zmíněné teorie potvrdit.

Stejně jako v autě děti s sebou mám, za zády mi sedí,

tak i v posteli se tulí k nám, za zády mi leží.

Zbavit se jich snažím, než z nich bude dorost, však zdá se marně,

útěchou jen zůstává, že ve 2 tdost intenzivně táhne.

Zdeněk Foret
Jsem tu, a tak se snažím.... zde je pár slov o mně>>
Komentáře