Maminka zdobí náš dům!

Maminka dělá doma atmosféru daného období. O Velikonocích se objeví jarní kytičky, kuřátka v zelené travičce a malovaná vejce. Na podzim se na nás hned u dveří usmívá drak. A v tomto krásném vánočním čase visí na dveřích věnec a hned za nimi ve foyer, kam se stěží vejdou dva lidé, můžete vidět větvičky a krásného anděla.  Podle výzdoby v domě poznáte, jaké je období.

Vy, z pohledu návštěvy, si toho všimnete určitě. Ale Starostlivý táta, ten vnímá úplně jiné věci. Při příchodu má plné ruce nákupu a dává si pozor, aby se neotřel o zeď. Nebo má sklopenou hlavu a kouká pod nohy, aby nezakopl na schodech. Taky se občas vrací z práce za tmy. To se pak často stává, že výzdobu na dveřích snadno přehlédne a všimne si toho o něco později.

Jakmile si toho ale všimne, hned to mamince pochválí, jak se jí to povedlo. „Jé, my máme na dveřích věnec? Na to jsi chtěla přiťuknout ten hřebíček do dveří? Ty jsi tak šikovná!“

Když chválím s dětmi naši maminku, nemá slov, je jí vidět na očích, že má radost. Tentokrát ale promluvila.  A šlo to samo, ani nemusela dlouho hledat slova: „Cože, ty sis toho všiml až teď? Už je to tam několik týdnů, příští týden to budu schovávat!“

Možná si někdy něčeho všimnu s menším zpožděním. Jde přece o ten pocit a tu atmosféru, aby byl člověk správně naladěný. A tímto způsobem na mě domácí prostředí rozhodně působí. Například když jsem v létě dělal novou stříšku, což obnášelo nějaké sekání děr do zdi a zdění, tak jsem zjistil, že máme na dveřích pletené papírové srdce. Hned, jak jsem si té výzdoby všiml, tak jsem… oprášil ze srdce červený prach z cihel a zasychající maltu, která spadla shora. To maminka nekomentovala, naštěstí totiž nebyla doma.

Zato předloni jsem mamince připravil takové překvapení, že jí to téměř vyrazilo dech. Uklidil jsem ve všech pokojích, utřel prach a vysál. Vysál jsem hlavně kolem jedné usychající kytky, ze které opadávaly nějaké malé květy, a padalo to z parapetu na koberec. Pro jistotu jsem to ještě dokonale otřepal, aby to tam nebylo za chvíli znovu.

Když se maminka vrátila, sotva popadala dech, když mi vysvětlovala, že to byl vřes a že neusychá, protože už suchý je. Takže ty květy už nedorostou, jak jsem si myslel… Zato maminka z toho vyrostla až až. Měl jsem štěstí, že v té chvíli nebyl na dveřích žádný věnec, jinak by k tomu určitě přidala už jen mašli s nápisem „Spi sladce“.

Nepřehánějte to proto s úklidem a raději si užívejte adventního období. Jde především o klid v duši a o to, abychom se cítili v pohodě.