Na hodech, těžko chodím po schodech!

Oblékáme dětem více než šedesát let staré oblečení a těšíme se z krásného počasí – aspoň jim v tom nebude chladno. V tomto chodila už jejich babička ve stejném věku. Teď bych měl ještě dodat, že chudinky holky chodí bosky a připsat k tomu číslo účtu. Nemějte obavy, nejsme chudí, i když bosky chodí holky rády. Jen si myslíme, že je to pěkná tradice – obléknout na hody kroj. Aspoň u těch dětí.

Během čekání na stárky se děcka vyběhají na náměstí a pak následuje návštěva některých výstav, připravených k hodové příležitosti. Holky projevují zájem pouze o některé části výstavy, tedy spíše o některé části exponátů, abych byl přesný. Zato jsou velmi pozorné, a jak můžete vidět na fotce níže, byly ve svém objevování velmi důkladné.

interest

Za doprovodu cimbálovky a zpěvu těch, co již pár skleničkami rozehřáli své hlasivky, opouštíme výstavu. Míříme na slíbené kolotoče. Když jsem viděl nadšené děti, tak jsem si také zavzpomínal, jak mě kolotoče jako dítě bavily. Stál jsem tam a hledal nějakou spojitost s dobou dávno minulou. Marně. Dnes mám ze všeho pocit zcela opačný. Dáváme holkám čas vyzkoušet dětský kolotoč a řetízkáč. Kolotočář pouští, vypíná, chvilka napětí, Jasmínka několikrát změnila místo, teď už snad naposledy, a tak konečně pouští kolotoč. Minutu před koncem se zdá, že to nebylo to správné místo, a tak mění znovu. Zachytávám nevraživý pohled kolotočáře…

… raději beru holky a odcházím, to už dnes stačí. Mířím na schody, které jsou známkou blízkého domova. Holky to velmi dobře cítí a chytají mě za ruce a nohavice, jen aby otočily mé kroky zpět na kolotoče. Kdepak, jdeme domů. Nezbývá, než využít dalších zbraní jako jsou slzy a řev. Ve chvíli, kdy mají dostatečně vlhko kolem očí i pod nosem, nastává čas otisknout vše tatínkovi na kalhoty. Objímají vší silou mé nohy a snaží se mě přesvědčit, že ještě není čas jít domů. Klátím se po schodech a napodobuju pohyby ochutnávačů burčáku, abych si v případě potřeby zajistil pád bez úrazu. Chybí mi cvik, možná i ten burčák. Malé škobrtnutí vyvolá smích a zastavuje slzy. Kolotoče jsou zapomenuty, vidět tatínka padat ze schodů se zdá být větší zábavou. Pár hraných škobrtnutí zajistí smích na cestu domů. Smích, i když zlomyslný, je vždycky příjemnější než nešťastný řev.

Starostlivý táta
Jsem tu, a tak se snažím.... zde je pár slov o mně>>
Komentáře