Nejtěžší je začít!

Začíná advent, a blíží se tak doba, kdy většina lidí přemýšlí nad svými úspěchy, nad tím, co všechno se podařilo dokončit a co se posouvá do dalšího roku. Já taky bloumám po domě, i ve svých myšlenkách. Některými věcmi jsem mírně zklamán, nad některými se raději nepozastavuji, abych neměl deprese. Snažím se spíše myslet na pozitivní věci a vybírám si ty lepší okamžiky života, které se mi podařily. Když se nad tím zamyslím, byly to právě ty věci, do kterých jsem se místo přemýšlení rovnou pustil.

Musím říct, že jsem si letos udělal celkem poklidný rok, bez zbytečných stresů. To znamená, že jsem nepokročil v mých dlouhodobých snech, ale žil jsem více v realitě. Každý měsíc se něco dělo. Každý týden jsme se snažili využít co nejlépe. Každý den jsme našli důvod se společně něčemu zasmát. A to není málo! Máme spoustu jiných zážitků, a je dobré si je občas připomenout. Nemyslet jen na to, co jsem nezvládl a co se mi pořád vzdaluje, i když na tom dělám. Pro lepší výsledky je dobré žít na vlně úspěchů, přidávat k nim další a udržovat si pozitivní mysl.

Jednou z pozitivních věcí, ke které jsem se odhodlal, byl pronájem tělocvičny. Dlouho jsem o tom přemýšlel, ale to nestačí. Až přišel impuls, že by nás chodilo více, tím by se tělocvična snadněji zaplatila. A tak jsem začal psát a telefonovat. Po dvou týdnech jsem držel v ruce nájemní smlouvu k využívání školní tělocvičny v blízké vesnici. Po prvním cvičení bylo jasné, že nás více nebude. Nevadí. Jsem nadšený, že se mé dcery budou hýbat, a navíc spolu budeme trávit nějaký čas. Holky řekly ještě dalším kamarádkám, že můžou chodit s námi. Takže nejčastější složení „naší party“ jsem já a tři puberťačky. Holkám se občas nechce, ale když už tam dorazíme, jsou nadšené, že se můžou vyblbnout.

Někdy stačí jen začít a pak už to jde skoro samo, nebo se další věci prostě nějak vyřeší, musí. Když už se „do toho“ pustíte. Někde jsem četl, že „stačí zvednout zadek a hlava se přidá“. Mám spoustu věcí promyšlených, skrz na skrz, jen jim chybí jediná věc – akce. Místo neustálého přemýšlení bych se měl zvednout a začít konat. A přesně to teď udělám, zvednu zadek a půjdu dokončit všechno, co jsem letos a v předchozích letech nezvládl. Jen si ještě musím do zítra trochu rozmyslet, jak na to!

Také si dobře rozmyslete, čemu se zítra budete věnovat, ať to stojí za to!