Právě píšu "O tátovi (2024)"

Zatím jen vím, že bude o pár let starší... a taky jsem víc zaneprázdněný prací na projektu školavitality.cz.

O tátovi (2015)

Chvíli to trvalo, než jsem se stal tátou. Ohlédnu-li se do minulosti, byl jsem jediný kluk v okolí, který se chtěl ženit a mít děti. Měl jsem jasnou představu o rodině už od dětství. Zatímco jiní kluci chtěli zažívat dobrodružství, cestovat a zůstat svobodní, já koukal po holkách a hledal tu, se kterou bych to vydržel. Nakonec jsem byl ze svých vrstevníků mezi posledními, kteří zůstávali svobodní. Průběh mého mládí a následná studentská léta mi totiž udávala jiný směr než ten, o kterém jsem snil, a tak jsem zpočátku zůstal dlouhý čas jen u toho koukání. Musím říct, že to byla krásná, téměř bezstarostná léta. Než jsem si začal se ženami, neměl jsem problémy. S počátkem mého zájmu o ženy jsem pak začal prožívat spoustu nezapomenutelných zážitků.

Možná jednoho dne přijde čas a sepíšu svůj příběh do knihy "Jak jsem hledal manželku, tu pravou". Popíšu v ní, jak jsem si myslel, že zůstanu celý život s první dívkou, se kterou si padneme do oka, a proto jsem si raději po dlouhý čas s žádnou nic nezačínal, aby mi nezůstala na krku ta "nesprávná". A když jsem konečně s randěním začal, dostal jsem se do situací, ve kterých jsem myslel, že se nikdy neocitnu. Nyní mě však čekají jiné výzvy života, takže jen zkráceně oznamuji, že jsem si nakonec svůj sen splnil. Mám ženu a dvě dcery, i když v pozdějším věku, než bych čekal, a je ze mě starostlivý táta. Cesta k lásce a k rodině je cestou celoživotní a zřejmě skončí až s naším životem.

Jako starostlivý táta a manžel prožívám spoustu radosti i starostí a někdy až zoufalých situací, které není v mých silách změnit. Jako většina lidí mám zaměstnání s pevnou pracovní dobou a příslušnými povinnostmi. Navíc mám své zájmy v podobě sportu a s tím spojeného poradenství ohledně stravy a osobního tréninku. Původně jsem pracoval na jiném webu, který se týká právě těchto mých zájmů v oblasti pohybu a stravy. Jenže děti nás každý den dokážou zaměstnat natolik, že uvedení mých myšlenek (pokud vůbec mají šanci vzniknout) do reálné podoby, je velmi pomalý proces.  

S tímto webem je to jiné. „Starostlivý táta“ vznikl na základě spontánní reakce a právě z pocitu zoufalosti z nedostatku spánku, který plyne z nespavosti našich dětí. Zkrátka mi ruplo v bedně a během pěti minut jsem měl registrovanou a zaplacenou doménu. Šlo to lehce, protože to neberu tak vážně a dělám to pro pobavení své a svého okolí. V této chvíli nemám představu, jakým směrem se tento web a blog budou vyvíjet, nechám je prostě jen tak plynout.

Budu sem vkládat své postřehy a jiné tátoviny o tom, co děti nevnímají, abych tak našel úlevu od všech těch "radostí", které s nimi prožíváme. Děti, ta „milá stvoření", vůbec nezajímá, jak se cítíte, nevnímají, že jste nemocní, unavení, hladoví, nepotřebují k životu nic zvláštního kromě svých rodičů. Malé děti jsou totiž nejšťastnější, když mohou trávit čas s rodiči, a to kdykoliv, kdekoliv a jakýmkoliv způsobem.