Uzamčená budoucnost

„Dopovím ti to ve sprše“, povídá manželka, „běž napřed, za chvilku přijdu“! Sprcha je v podstatě jediné místo, kde můžeme a taky máme čas v klidu a nerušeně si popovídat. Nikdo neposlouchá a neptá se „co?“, „nic, povídáme si s maminkou“! Každý potřebuje klidné místo, jako je sprcha, ta oáza, kde je dostatek vody a ticha, alespoň chvíli.

Tak jsem tedy šel. Netrávím ve sprše příliš času, možná proto, že nemám rád plýtvání vodou, možná proto, že můžu konečně v té oáze klidu rozvinout své myšlenky a pak rychle ven, zapsat si všechny nápady. Pokud to stihnu. V lezu do sprchy namočím se, namydlím, opláchnu a „polib mi čau“ (kiss me goodbye) jak zpívá Vašut (Kelly Family).

Tentokrát jsem ale nepospíchal a „čekal“ jsem na manželku. Byl jsem jak zpomalený film a manželka nikde. Několikrát jsem zastavil vodu, protože mi opravdu vadí, že to protéká naším domem jen tak. Pak mi začalo znít v hlavě to, co jsem vysvětloval holkám. „Holky za vodu platíte dvakrát, jednou, když přitéká a podruhé, když odtéká, pokud to teče jen tak, je to jako byste pouštěly peníze do kanálu“. Mezi tím jsem se krátce opláchl, abych se trošku zahřál. Když už jsem se třásl zimou, tak jsem vylezl.

Opouštím celkem rázně koupelku, slušně řečeno bez úsměvu, chytám za kliku a narážím do dveří! „Někdo mě zamknul a zevnitř?“. Vůbec si neuvědomuju, že bych zamykal. Mé rázné pohyby zmizely, nesměle otevírám dveře a s provinilým výrazem ve tváři se dívám na manželku přede mnou „miláčku, ty tu čekáš?“… zřejmě se už nikdy nedozvím, co mi chtěla původně říct, ani manželka si už nevzpomíná, ale řekli jsme si zase něco jiného a vysvětlili jsme si to!

Nejsem tak zkušený spisovatel, abych popsal těch pár vysvětlujících vět a grimasy v našich obličejích, když jsme si to „v klidu“ vysvětlili, ale nějaké poučení se z toho vyvodit dá.

Je potřeba se občas zamknout, abyste měli klid na sebe, na své myšlenky, ale je důležité nezůstat uzamčeni se svými myšlenkami o samotě. To by bylo, jako zamknout si svoji budoucnost!

Možná se nevědomky před naší budoucností občas zamykáme. Proto si dejte sprchu a pak pro jistotu zkontrolujte všechny „zámky“.

Já už si „dám jen sprchu“, dnes studenou!