Baví vás mé články? Mrkněte i na sociální sítě, nebo zůstaňte v kontaktu díky mé poště!

Výjimečný stav

Přál bych si, aby výjimečný stav představoval chvíle, kdy se cítíte opravdu výjimečně. Být vyvolený, ne teda jako ti z televizního pořadu, ale třeba z filmu Armagedon, kdy jen vy můžete něco udělat a zachránit svět. Zatím se vůbec necítím výjimečně, protože je nás víc a pro záchranu světa nemáme dělat nic. Jako, že máme zůstat doma a tím zachráníme...

Na chleba nemáme, ale voda ještě teče!

Poslední dny tohoto roku mi připomněly moji maturitní slohovou práci, která byla na téma vzdělání a peníze. Tehdy jsem bez váhání zvolil nadpis „Na chleba nemáme, ale voda ještě teče“, který popisoval naši situaci. Následnému obsahu jsem věnoval o mnoho více času a popsal to podrobněji. Důvod, proč chci studovat, že díky vzdělání si zajistím dostatečný příjem. Paní učitelka...

Ještě víc on-line, než jsme mysleli!

„První vlna, druhá vlna“… tato slova mám spojená s probíhající pandemií. Stejně tak další opakující se zprávy a oznámení, která se k mým uším a očím dostanou jen vzácně. Jednak mě nezajímají, ale především proto, že mezitím se zvedla ještě jedna, mnohem větší vlna, na které se držíme zuby nehty. Zvedla se obrovská „on-line vlna“, která nás drtí ze všech...

Bod zlomu

Když jsem před půl rokem napsal článek „Syndrom domova“, netušil jsem v tu chvíli, že dostanu šanci (a nejen já), která se neodmítá. Vyzkoušet si syndrom domova v praxi a mnohem déle, než jen o víkendu. Nouzový stav byla příležitost naučit se trpělivosti v mnoha oblastech života. Byla to také zkouška v navazování přerušených činností, vztahů a života vůbec. Začátkem roku jsem...

Syndrom domova

Venku je krásně, vane lehký větřík, kterému nastavuji tvář, abych se nadechl čerstvého vzduchu a cítil, jak mě naplňuje energií. Ožívám, myšlenky se probouzí, stejně jako nadšení a chuť jít udělat „něco velkého“. Děti si hrají a jsou šťastné! Pobíhají kolem nás a užívají si prostor, užívají si volnosti, nemyslí na to, co bude zítra. Srší z nich radost a okolím zní...

Žena není květina!

„Tati, a proč nemají děti?“  I na takové věci se mě občas dcery ptají a já hned nevím, co říct, a tak odpovím stroze: „Oni by rádi, ale někdy to prostě nejde.“ A stejně stroze se mi otázka zase vrátí. „A proč?“ A mně nezbývá, než se zamyslet a říct něco v souladu s tím, co jsme jim už vysvětlili a na co se holky...

Moje první pětka

Byla jsem očekávaná a zatím, co se na mě těšili, mi narostlo něco navíc. A tak jsem se narodil. Kluk jako buk. Od té doby mám stále něco navíc. Třeba moc přemýšlím. Anebo vůbec, pak mám z toho navíc modřiny, nebo bolavé srdce, když se pouštím po hlavě do různých věcí. Každopádně jsem byl samostatné dítě, až na jednu maličkost, moc jsem...

Příliš mnoho deníčků

Chcete-li mi udělat radost, dejte mi blok a propisku. Miluju deníčky, propisky, tužky i pastelky. Od malička jsem zvyklý si něco malovat a poznamenávat. To mi zůstalo doteď. Jako první to byl dětský památník, ve kterém mám pouze několik obrázků a zbytek stránek zůstalo prázdných. Nikoho z okolí to moc nebavilo a trvalo to i několik měsíců, než jsem ho získal i s novým...

Štěstí v trávě nenajdeš

Už zase koukáš do té trávy, tati? Jednou se mi povedlo náhodou najít čtyřlístek. A díky tomu jsem strávil víkend v trávě. Konečně mimo domov a já hledám „štěstí v trávě“. Štěstí, které mě doslova srazilo na kolena. Našel jsem během několika hodin celkem pět čtyřlístků. Byla to víceméně náhoda. Můj letmý pohled zaznamenal malou nesrovnalost, tak jsem se zadíval zpět...

30 let svobody neznamená jen chvilky pohody!

S připomínkou 30. výročí „svobody“ se roztrhl pytel s rozhovory známých i neznámých osobností, na téma „ co pro Vás znamená svoboda“. Mám pocit, že se roztrhlo mnohem víc. Jakoby se s tou svobodou roztrhalo i desatero slušného chování. Možná se změnou režimu a příchodem té euforie, přišla i změna chování. Najednou máme právo pomlouvat druhé a sypat popcorn v kině po zemi. „Prý za komančů bylo...